Tráva s Miri trénovali na „osmu" v Portugalsku

Trénink v Portugalsku. Juchůůů. To mne fakt bavilo. Nedlouho před odjezdem jsem byl na URL kontrole. Hurá, po delší době není nic navíc v mém močovém měchýři. Buddho díky! Padlo tedy finální rozhodnutí, že se Expedice Makalu na jaře 2020 bude konat.

Potvrdil jsem partě, kterou dávám do kupy (o ní příště) a začal uvažovat o přípravě. Téměř tři roky jsem v docela pravidelných cyklech (3-6 měsíců) střídal operace a chemošky a byl kumšt se nějak udržovat v kondici. Teď se tedy otevřel časový prostor, jak se fyzicky připravit na Makalu.

Že bych nečerpal jen ze svých zkušeností a ze síly vůle (jako třeba na Manaslu 2018 a Ama Dablamu 2019), ale podpořil to i nějakou vysokohorskou fyzičkou? To slovo úplně nesnáším, ale nevím, jaké jiné použít. A kde se nejlépe připravit? No přeci v teple! Jak překvapivé zrovna u mne, že? Já fakt nemám moc rád zimu. Si ji užívám až, až…

A kdy to celé provést na delší dobu, aby to mělo smysl? No, když u nás není sníh a tedy běžky a skialpy jsou mimo hru. Akorát nám to termínově vyšlo na Vánoce 2019, které jsme tedy strávili v Portugalsku.

Nejeli jsme za teplem úplně nejkratší cestou, ale naše putování začalo v Baskicku. A proč zrovna tam? Protože tato krásná země je sídlem našeho dlouholetého partnera - značky Ternua. Přivézt jim vánoční dárečky? Hmmm, co jiného z Plzně než …

V jejich Gore oblečku jsem třeba již lezl na K2. Bylo to bezvadné setkání. Měli jsme tu čest projít s komentovaným doprovodem celou centrálu včetně výrobních míst. Moc mě jejich EKO přístup k materiálům baví. No, nastudujte si to z webu…

Naložili jsme do autíčka spoustu našich hraček (biky, běhání, lezení, skialpy (Sierra Nevada a Alpy cestou zpět), věci na posilování a jógu a hurá na cestu. Pracovně-cestovatelsko-tréninkovou. Přeci jenom se bez počítače neobejdu tak dlouhou dobu.

Jediný plán, který jsme měli, byl takový, že zůstaneme vždy tam, kde se nám bude líbit a bude tam teplíčko. Takže pohodový plán. Jen dle nálady a „tréninkového plánu“. 

Zakončení výletu bylo taky báječné, neboť jsme v Ecrins navštívili Jean-Luca a jeho rodinu. Kamaráda, kterého jsme zachraňovali na Manaslu v roce 2015.

Musím říci, že se to parádně vydařilo. Naběháno, naježděno, nacvičeno – prostě dobrý. A mé staré tělo o dost lépe regeneruje v teple než u nás v plískanici. A taky moře má úžasnou energii a i místní kultura a památky stály za to. Tak teď se jen snažit formu udržet.

Držte nám palce na jednu z nejobtížnějších „osmitisícovek“ Makalu – duben 2020!

Text: Honza Tráva Trávníček a Miri Jirková