Skialpový ráj na Stubai - Ambergerhütte

Oblast v okolí pohodlné chaty, kde navíc úžasně vaří, představuje opravdové skialpové Eldorado plné lehčích a středně obtížných skialpových túr na zaledněné třítisícové vrcholy. Táhlé pláně a velká nadmořská výška znamenají sněhovou jistotu a dlouhé, požitkové sjezdy.

Obsah:

• Příjezd, parkování a výstup na chatu
• Tipy na skialpové túry 
• Co s sebou
• Hodí se vědět (ubytování, jídlo, vývoz zavazadel...)
• Pěkný tip na léto

Po A12 přes Innsbruck do tyrolského Ötztalu (ano, na Stubai vyrážíme z Ötztalu). Na kruhovém objezdu v Längenfeldu zvolíme třetí výjezd a serpentinami pak vyšplháme do vesničky Gries. 

Parkuje se na placeném parkovišti na konci obce v nadmořské výšce 1590 m. Cena parkování se pohybuje mezi 3 až 7 eury na jeden den až týden a dá se platit kartou.

Výstup na chatu patří k těm méně náročným a za nižších stupňů lavinového nebezpečí je naprosto bezpečný. Stoupání vede po široké, rolbou udržované cestě údolím Sulztal přes horskou chatu Sulztalalm (během dne možnost občerstvení) až na samotnou Ambergerhütte ve výšce 2 135 m.

Při sjezdu z chaty zpět do údolí dávejte pozor a buďte ohleduplní k ostatním uživatelům hor. Zvláště o víkendu bývá výstup na chatu velmi oblíbený a frekvetnovaný cíl.

Pohodovým tempem přístup na chatu zabere cca 2 až 2,5 hodiny. Na 5,6 kilometrech nastoupáte 540 výškových metrů.

Pokud vládnete němčinou, naleznete na stránkách chaty velmi obsáhlý seznam túr s detailním popisem a fotografiemi výstupů a sjezdů. Uložte si uvedená PDFka do telefonu, stáhněte si offline mapu pro danou oblast do telefonu, do batohu přibalte papírovou mapu od Alpenvereinu (Stubaier Alpen Mitte 31/4, 1:25000) a máte vyhráno. Pokud německy neumíte, vybíráme pro vás třeba tyto túry:

Vyrazte nejprve na jih dále dolinou Sulztal, kde je po cca 400 metrech potřeba odbočit na západ do strmého žlabu (bacha na vyšší lavinovky!), kterým po několika set metrech vystoupáte do rozsáhle doliny Roßkar. Nyní se vydejte jihozápadním směrem mírně stoupajícím terénem k vrcholu Rote Kogel. 

Těsně pod vrcholem Rote Kogel, v nadmořské výšce přibližně 2 700 m, se trasa stáčí dále více na jih a po dvou strmých stupních se dostanete na vrchol zbytků ledovce Roßkarferner, který vede k lyžařskému depu na západní hřeben Kuhscheibe. Odtud už jen krátce na vrchol po svých lehce skalnatým terénem.

Sjezd vede po stejné trase zpět.

Alternativa

V údolí Roßkar může být alternativním skialpovým cílem také buď sedlo Atterkarjöchl 2 976 m n. m. nebo třeba vrchol Murkarspitze 3.150 m.

Výstupová trasa začíná od chaty tradičně jižním směrem po rovině přes celou plošinu Sulztalu. Strmé stoupání v závěru ve zúžení údolí se překonává vpravo od úzké rokle. Pokračujte rovně do údolí do nadmořské výšky přibližně 2 400 metrů. Odtud se vydejte na východ po mírně strmém svahu do Bockkaru. 

Na konci svahu, pod skalnatým hřebenem, cesta pokračuje na jih do ledovcové kotliny na jejímž konci vystoupáte už na samotný vrchol (obvykle lze na pásech dojít až k vrcholovému kříži).

Sjezd vede po stejné trase zpět.

Alternativa

Jižním směrem od chaty lze déle zvolit výstup například na technicky nenáročný předvrchol Windacher Daunkogel 3 301 m.

Od chaty vede trasa jako všechny ostatní po rovině do údolí na jih, dokud se mezi Schrankogelem a Bockkogelem otevře strmější svah východním směrem, který vede do dolinky Schwarzenbergkar. Pokračujte přes několik terénních stupňů směrem k ledovci Schwarzenbergferner. 

Po dosažení ledovce dále stoupáním velikým levotočivým obloukem severozápadním směrem, vyhýbajícím se trhlinové zóně. Ve výšce cca 3 100 m se stočte na západ a širokým jihovýchodním hřebenem stoupejte k vrcholu Schrankogelu.

Z vrcholu lze sjet strmým severovýchodním svahem (50°!), dále pak po výstupové trase zpět na chatu.

Alternativa

V oblasti ledovce Schwarzenbergferner je dále skvělý a také méně náročný lyžařský cíl vrchol Schrankarkogel 3 327 m.

Kromě standardní skitouringové a lavinové výbavy s sebou určitě nezapomeňte přibalit také haršajzny, mačky a cepín. Stačí lehké, skialpové. Téměř každá vrcholová túra zde v závěru vede strmějším terénem nebo po hřebenu, kde se bez turistických maček a cepínu, zvláště v jarní firnové podmínce, neobejdete.

Pokud vás lákají i exponovanější vrcholy a následné sjezdy (Schrankogel, Zahme Leck a podobné), může se hodit i lehký sedák, lano a základní horolezecký vercajk pro zajištění.

Pro přespání na chatě nezapomeňte do batohu přibalit tzv. bílou paní.

Počasí pro okolí Ambergerhütte můžete sledovat na osvědčených serverech:

• Meteoblue
• Windy
• Alpenvereinswetter

Lavinovou předpověď pro danou oblast pak naleznete na webuTyrolské lavinové služby nebo jednoduše v aplikaci SnowSafe.

V letním období je z Ambergerhütte opravdu skvostným lezeckým cílem východní hrana na skalnatý vrchol Wilde Leck 3 359 m. Pevná žula, exponovaná hrana, čtyřkové lezecké úseky. Jedna z nejhezčích lezeckých vysokohorských túr ve Východních Alpách. Co vy na to?

Více o túře třeba v průvodci na webu Bergsteigen. 

Fotky použité ve článku jsou od fotografů Lukáše Ondráška a Jana Zahuly.